Mudrování (nejen) nad divadlem - DIVADELNÍ NOVINY

Na svět hudby mi nevybýval čas. Pořád bylo co organizovat nebo na čem kutat. Až teď… Nenadálý host, múza Mab mi velí dohnat, co jsem zameškal…


Na produkcích Komorní opery jsem se zaujetím sledoval dirigentské výkony talentovaného studenta Joela Hány. Dostav pozvánku, neváhal jsem a šel na jeho absolventský koncert.

Na ulici Veselé, u ohrady kol bývalého parkoviště, jsem zastavil. Škvírou jsem se snažil uvidět, co se děje na staveništi nového dómu hudby. Do ucha mi bafla múza Mab: Nic nevidět, viďte… Lekl jsem se: Nic. Vůbec nic. Tma a ticho po pěšině… Asi tam nechávají zrát beton základů… Mab dodala: Doufejme…

Besední dům je trochu chladný. Mnohaletý sál zalévaný nažloutlým světlem studených svítidel. Mám rád jeho boční ochozy. Je z nich vidět na diváky a především lze pozorovat hudebníky.

Sólistka Hana Hána v červených, mírně načepýřených šatičkách přikládá podélnou flétnu ke rtům… Foto Tereza Volfová
Mab citovala z programu: Orchestrální koncert. Moravská filharmonie Olomouc. Dirigent Joel Hána, absolventský výkon magisterského studia. Pedagogické vedení: Jan Zbavitel. Úvodem zazní absolventská skladba Haimoni Balgavé: Zvuky džungle (Sounds of Jungle). Pedagogické vedení: Ivo Medek. Flétnové sólo – Hana Hána, absolventský výkon bakalářského studia. Pedagogické vedení: Václav Kunt.

Diváků je méně než zdobných židlí. Členové orchestru vstupují na historické pódium. Koncertní mistr udává ladící tóny a Mab přestává číst. Sólistka Hana Hána v červených, mírně načepýřených šatičkách přikládá podélnou flétnu ke rtům…

Přichází štíhlý muž ve fraku, podává ruku prvnímu houslistovi a stoupá si na stupeň před stojan s notami. Je usměvavý. Z rozpřáhlých paží vyzařuje energie. Joel Hána hladí pozvolnými tahy taktovky vzduch. Z nástrojů znějí nezvyklé tóny. Slyšet šelesty, praskání i skřeky pařícího pralesa. Flétnistka hraje dokonale. Dokonce zpívá. Zaškrtí hlas a její lesklá flétna pláče. Vše je překvapivé, sugestivní. Hravá, milá skladba se líbí. Autorka i sólistka se děkují…

Vše je překvapivé, sugestivní.
Na pódiu probíhají manévry. Do jeho středu je stěhován klavír.

Mab čte z programu: Fryderyk Chopin: Koncert pro klavír a orchestr č. 2 f moll, op. 21 je brilantní skladbou v romantickém duchu. Klavír: Marie Pawlowská (HAMU), pedagogické vedení Ivo Kahánek.

Dáma upnutá v lesklých šatech hraje skvěle. Perlivé roje líbezných seskupení lahodných tónů ozvláštněné ženskou něhou se rozléhají sálem. Dirigentem zvolená tempa a citlivé řízení orchestru umocňuje krásu. Jsem okouzlen…

O přestávce jsem vzadu galerie objevil pelíšek synka spravovaného babičkami. Maličký Sebastian Hána přítomen nebyl, odbatolil se za maminkou, ale prý se vrátí.

Mab se vrhla na program. Antonín Dvořák patří svými devíti symfoniemi mezi nejvýznamnější světové symfoniky vůbec. Symfonie č. 6 D dur, op. 60 bývá někdy označována jako „česká“. Václav Talich se vyjádřil, že je naplněna „tepem krve české země“…

Hudebníků přibylo. Bylo jich tolik, že se absolvující Joel Hána dostal k dirigentskému pultu oklikou. Jeho červený motýlek při úkloně zasvítil a pak se už rozezněla radostná, melodická Dvořákova hudba. Orchestru se muzicírování pod taktovkou mladého dirigenta líbilo. Allegro non tanto hýřilo jemně barevnými plochami. Druhá část – Adagio – mi připomněla louku mého mládí a vůní borového lesa na jejím okraji. Třetí – Scherzo (Furiant) – hravé a do skoku, mi vykouzlilo na rtech úsměv nostalgie. Závěrečné Allegro noc spirito umocnilo mé nadšení…

Dirigent se ukláněl, hudebníci uznale poklepávali smyčci do pultíků, sólisté se děkovali a diváci tleskali.

Mab řekla: Byl to úspěch.

Dodal jsem: Úspěch značný. Výtečný absolventský koncert… Byl nastudován erudovaně a poctivě. Zrod dirigentské osobnosti není zadarmo. Je to časově náročná dřina pro všechny zúčastněné, pro pana Hánu zejména.

Šli jsme kolem ohrady. Mab se ušklíbla: Beton se má, leží a pokojně si zraje…

Poslal jsem dotaz. Zde je odpověď pana dirigenta: Zkoušky se konaly v Olomouci ve filharmonickém domovském sále Reduta od pondělí do středy (9:00 – 13:00), nejdříve jen s orchestrem, postupně i se sólisty, ve čtvrtek pak byla generální zkouška a koncert v brněnském Besedním domě.

Hudební fakulta JAMU, Brno – Orchestrální koncert Moravské filharmonie Olomouc, absolventský koncert. 7. 3. 2019, Besední dům, Brno

Předjaří mi foukalo do kabátu, po dávno poznaných schodech jsem stoupal k honosné aule sídla Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění.


Srdce zvýšilo frekvenci tepů a mrazík zašimral kůži na zádech, když jsem usedl před pódium, kde má divadelní anabáze kdysi započala. Můj Bože, tady jsem dělal talentové zkoušky…

Černé klavírní křídlo a před ním do světlých barev laděný, tvarově skromnější nástroj – cembalo. Stály v pohnutém zadumání… Za pár okamžiků bude zahájen Absolventský koncert bakalářského studia flétnistky Hany Hána.

K cembalu si sedá sympatický muž Filip Hrubý. Pohledný Michal Reitmajer si přináší violoncello. Ze dveří vychází blonďatá dívenka ve volně splývajících, ze starorůžově barvených krajek šitých, v dolní části v sukničku kadeřených šatech. Na nohou má balerínky. Podobá se snové tanečnici impresionistického obrazu malíře Degase.

Mab šeptá: Georg Friedrich Händel – Sonáta a moll pro flétnu a basso continuo.

Přivírám oči. Barokní sonáta s flétnou lehounce hranými ozdobami plyne pomalu. Unáší mé vzpomínání na svízele do zapomenutí…

Probírá mě potlesk a šepot Mab: Jan Novák – Sonáta super Hoson Zes. Na klavír hraje Radim Pančocha.

Klavíristovy prsty, pokud nehladí klávesy, drobnými záchvěvy prozrazují neklid. Téma historicky nejstarší dochované Seikilovy písně, ve třech větách vpřed i vzad obměňované, do obtížných poloh vršené, hraje flétnistka brilantně. Zrovna tak klavírista.

Potlesk je veliký…

O přestávce mi říká bývalý spolužák, světem uznávaný flétnista Vít Drápal: Dnešní studenti mají možnosti, o kterých se nám ani nesnilo. A to je dobře…

Hana Hána rozkládá mezi dva stojany slepené archy not.

Mab šeptá: Ian Clarke – The Great Train Race…

Flétnistka se čtverácky usmívá, přikládá nástroj k ústům, posouvá se podél pruhu notací a hraje. Vytváří zvuky připomínající jedoucí vlak… Bravurně zvládá alternativní techniku hry na flétnu – harmonické tóny i multifoniku. Nadšeně tleskám…

Za klavír usedá vlasatý muž exotického vzezření Kamil El-Ahmadieh. S klarinetem v ruce přichází dívka v přepásané róbě blízké Orientu, Tereza Volfová.

Mab šeptá: Florent Schmitt – Sonatine en trio, opus 85…

Traduje se – na závěr to nejlepší. Věru pravdivé rčení…

Tři vynikající hudebníci si s tóny pohrávají, splétají je, laškují s nimi. Přivírám oči. Vidím vyvolávače, rozkročenou Kolombínu, hedvábím zářícího Harlekýna, paňácu metajícího kozelce i hloupého nadutce Pandolfa. Postavičky commedie dell´arte si daly dostaveníčko… Škoda, že je Schmitova Sonatina jen čtyřvětá…

Úžasný koncert skončil…

Byla noc a vál mírný vítr. Za ohradou vládlo ticho. Řekl jsem: Vynikajících hudebníků máme mnoho, je chvályhodné, že jim město staví odeon…

Mab dodala: Jen aby. Beton tvrdne dlouho a na radnicích se mění lidé i poměry…

Brno – Komín, 20. 3. 2019

Hudební fakulta JAMU, Brno – Absolventský koncert, bakalářské studium, Hana Hána – flétna. Pondělí 18. 3. 2019 Koncertní sál, HF JAMU, Komenského nám. 6 , Brno.

Autor: Jaroslav Tuček
Publikováno: 6. dubna 2019